Dívka v sedle

Papilon

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Papillon, Continental Toy Spaniel; čes.: Papilon
PŮVOD:
Původ papillonů je do současnosti zcela nejasný. Jedna verze říká, že papiloni jsou vlastně epanioezi z Belgie, oblíbenci královského dvora. Ale v druhém tvrzení se říká, že má původ v trpasliším španělu, kterého známe již z 16.století ze Španělska. Avšak dlouhá bohatá srst spíše poukazuje na krev severního špice. Papilonu jsou svým původem nejblíže falenům. V 17.století bylo toto plemen neobyčejně populární ve Francii a mnozí známí umělci, jako
např. Rubens nebo Van Goge jej zvěčňovali na svých plátnech. Papilloni byli také velkými oblíbenci Marie Antoanety a markýzy De Pompadúr. Tito psi jsou taktéž nádhernými lovci krys. Plemeno bylo uznáno FCI, AKC, UKC, KCGB, CKC, ANKC.
POPIS:
Papilon je plemenem malých společenských psů.
Papilon je půvabný a elegantní pejsek, harmonické postavy s jemnou kostrou a dlouhou srstí. Jeho tělo je o něco delší, než jeho výška v kohoutku. Hlavu má poněkud lehčí, avšak k tělu úměrnou. Nos má malý, černý a okrouhlý, na konci poněkud zploštělý. Čenich je kratší, než lebka, jemný, špičatý a po stranách ne příliš vydutý, nesmí směřovat nahoru, nosní hřbet je rovný. Rty jsou silně zabarvené, tenké a těsné. Oči má dosti velké, poněkud nízko posazené, nevyčnívají, jsou dobře otevřené a ve tvaru velké mandle. Jsou tmavě zbarvené a velmi výrazné. Charakteristickou zvláštností jsou nádherné uši, podobné na křídlům Babočky, jsou vcelku jemné, avšak pevné, posazeny dosti daleko od sebe, takže odhalují mírně kulatou lebku.
Papilon je variantou Kontinentálního Toy španěla s rovnýma ušima:
Uši má postavené vysoko, boltce jsou dobře otevřené, otočené do strany. Vnitřní okraj boltce tvoří vzhledem k horizontále úhel 45 stupňů, v žádném případě nesmí směřovat (jako např. uši Špice) vzhůru. Vnitřek boltce je pokrytý jemnými a zvlněnými chloupky. Nejdelší chlupy okraj ucha mírně přesahují, vnější část je naopak pokrytá dlouhou srstí zformovanou do proužků, které okraj ucha značně přesahují. Krk je mírně delší, v týlu poněkud klenutý. Hruď má širokou, značně sníženou, obvod hrudi mezi dvěma posledními žebry musí být přibližně rovná jeho výšce v kohoutku. Žebra jsou zřetelně klenutá, břicho mírně vypracované. Ocas je posazený vysoko, dosti dlouhý, porostlý dlouhou hustou srstí, je zatočený do krásného chocholu. Když je pes v akci, ocas je nesený zvýšeně podél linie zad, nikdy není zatočený nebo položený přes záda. Nohy jsou rovné, pevné, avšak jemné. Papilon má chůzi pyšnou, uvolněnou, lehkou a vkusnou.
VÝŠKA:
Papilon má v kohoutku kolem 28 cm.
VÁHA:
Papilon je dělen do 2 hmotnostních kategorií:
1.)méně, než 2,5 kg, a to jak pro psy, tak i pro feny.
2,)od 2,5 do 4,5 kg pro psy a od 2,5 do 5 kg pro feny.
Minimální hmotnost je 1,5 kg.
SRST:
Papilon má srst bez podsrstí, je hojná a bohatá, lesklá a zvlněná, ne však kadeřavá ani příliš měkká, je však odolná proti doteku, s hedvábným odleskem. Někteří psi v dobré kondici mají srst na kohoutku dlouhou 7,5 cm a na ocase proužky dlouhé 15 cm. Na nohách jsou povinné „závěsy“. Přiznané jsou všechna zbarvení na bílém základě, na těle a nohách musí bílá barva znatelně dominovat. Ve všech barevných variantách však musí být rty, oční víčka a především nos pigmentem zbarveny.
CHARAKTER:
Papilon je čilá a temperamentní osobnost, s pyšným a půvabným držením těla, s lehkou a elegantní chůzí. Je velice nenáročný, přizpůsobený k dlouhým procházkám, výborně snáší jakékoliv počasí.
Papilon je velice oddaný, miluje všechny členy rodiny a velice dobře se cítí ve společnosti dětí. Je to oddaný přítel a neskonale milý společník.
PÉČE:
Papilon má srst jen nenáročnou na péči. Nevytváří chuchvalce ani zámotky. Alespoň jednou týdně ji kartáčujte a nezapomínejte pravidelně odstraňovat chloupky z oušek.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Papilon se průměrně dožívá 13 až 15 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Společník.
VYUŽITÍ DNES:
Společník.
PLEMENO:
FCI IX. - Společenská plemena a toy
Sekce 9 – Kontinentální Toy španělé.
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
PAP
ČÍSLO STANDARDU:
77/ 06. 04. 1998 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
17. 09. 1990